JÍME POTRAVINY Z ROPY
Kategorie: Ekologie a životní
prostředí
Před několika měsíci, znepokojený
pařížským prohlášením profesora Kennetha Deffeyese z Princetonské univerzity,
které se týkalo vlivu ropné krize na výrobu hnojiv, jsem požádal přispěvatele
našeho časopisu From The Wilderness - Dale Allena Pfeiffera, zabývajícího se
oblastí energetiky, o zjištění, co udělá nedostatek zemního plynu s cenami
průmyslových hnojiv. Součástí průzkumu bylo zmapování celkové výroby potravin v
USA. Protože Spojené státy a Kanada vyvážejí potraviny do celého světa,
odpovědi obsažené v této studii mají globální důsledky. To, co následuje, je
nejděsivější článek, jaký jsem kdy četl a jistě také ten nejvíce alarmující,
jaký FTW dosud vydala. Všimli jsme si, že CNN, Britain's Independent a Jane's
Defence Weekly připustily během minulého týdne existenci ropné krize, s tím, že
světové rezervy ropy a zemního plynu mohou být až o 80 % menší, než se
předpokládalo. Vidíme rovněž, jak málo pozornosti bylo doposud věnováno množství
krizí, které jistě budou následovat.
Následující článek je natolik závažný ve
svých důsledcích, že jsem zvolil neobvyklý postup a podtrhnul jsem některá z
jeho klíčových zjištění. Udělal jsem to proto, aby si čtenář podtržená fakta
zapamatoval jako ta nejdůležitější. Každá takto zvýrazněná věta by měla být
znovu přečtena a promyšlena samostatně, aby si čtenář uvědomil její důležitost.
Sám jsem po přečtení mnoha z nich vyskočil ze židle a procházel se po pokoji,
než jsem byl schopen pokračovat ve čtení.
Dale Allen Pfeifferův výzkum a jeho
zpráva potvrzují nejhorší podezření FTW o důsledcích ropné krize a nastolují
závažné otázky o tom, co dělat dál. Neméně závažná je také ta, proč v roce
voleb prezidenta USA ani jeden z kandidátů toto téma neotevřel. Koneckonců je
jasné, že řešení těchto problémů, snad nejzávažnějších za dobu existence
lidstva, bude nutně nalezeno jednotlivci a komunitami, nezávisle na vnější nebo
státní pomoci. Zda hledání odpovědí začne nyní, nebo teprve až bude krize nevyhnutelná,
záleží jenom na nás. - MCR
Dne 3. října 2003, 1200 PDT, (FTW) –
Lidé (stejně jako jiná zvířata) získávají svou energii z potravy, kterou se
živí. Až do minulého století byla všechna potrava na této planetě získána ze
slunce pomocí fotosyntézy. Ať už jste jedli rostliny nebo živočichy, kteří se
rostlinami živí, energie ve vaší potravě vždy pocházela ze slunce.
Bylo by absurdní se domnívat, že se
sluneční záření jednoho dne může vyčerpat. Ne, sluneční záření byl bohatý,
obnovitelný zdroj a fotosyntéza živila všechno na této planetě. To také
vytvářelo omezení v množství potravy, která mohla být vypěstována, a tím byl
také omezen populační růst. Sluneční energie dopadá na Zemi v omezeném
množství. Abyste zvýšili produkci potravin, museli jste zvětšit množství
obdělávané půdy a omezit konkurenci. Nebylo jiné cesty pro zvýšení množství
energie dostupné pro produkci potravin. Lidská populace rostla tím, že
vytlačovala nežádoucí konkurenci a přivlastňovala si stále víc a víc dostupné
sluneční energie ve všech formách.
Potřeba rozšířit zemědělskou produkci
byla jedním z hlavních motivů většiny válek v zaznamenané historii, spolu s
rozšiřováním energetické základny (a zemědělská produkce je, po pravdě,
podstatným způsobem získávání energie). V okamžiku, kdy Evropané nemohli dále
rozšiřovat plochu obdělávané půdy, začali pro sebe dobývat neznámý svět.
Objevitelé nových zemí byli brzy následováni dobyvateli, obchodníky a osadníky.
Obvyklými důvody pro expanzi by mohly být obchod, hrabivost, moc či pouhá
zvědavost, ale ve svém základu šlo vždy o rozšiřování zemědělské výroby.
Kamkoliv objevitelé a dobyvatelé cestovali, odvezli si odtamtud občas kořist,
ale vždy po sobě zanechali plantáže. A osadníci měli ve zvyku vyčistit prostor
a založit si v nové zemi vlastní farmy. Toto dobývání a rozšiřování pokračovalo
tak dlouho, až už nebylo co dobývat. Sice se i v dnešní době snaží farmáři a
vlastníci půdy rozšiřovat své pozemky, jde už ale jen o zanedbatelné drobky
půdy. Dnes je prakticky veškerá obdělávatelná půda na této planetě využívána
pro potřeby zemědělství. Zůstávají pouze pozemky příliš příkré, příliš mokré,
příliš suché nebo pozemky s nedostatkem živin.1
V okamžiku, kdy už nebylo možné dále
zvýšit výrobu potravin rozšiřováním plochy zemědělské půdy, umožnily nové
objevy její lepší využití. Procesy likvidace škůdců a průmyslová revoluce,
umožňující intenzivní zemědělství za pomoci mechanizace, urychlily obdělávání
půdy a zvětšily množství půdy, o kterou mohl pečovat jeden člověk. S každým
zvýšením produkce potravin se lidská populace významně rozrostla.
V tomto okamžiku je téměř 40 % veškerých
fotosyntetických procesů na povrchu Země pod kontrolou lidí.2 Ve Spojených
státech získáváme více než polovinu z tohoto množství.3 Stali jsme se vlastníky
všech hodnotných pozemků na této planetě. Zbytek přírody je nucen živořit na
místech, která jsme nechtěli. To je jedna z hlavních příčin masového vymírání
druhů a rozpadu ekosystémů.
Zelená revoluce
V letech 1950 až 1960 prodělalo
zemědělství zásadní transformaci, často označovanou jako zelená revoluce.
Zelená revoluce spočívala v industrializaci zemědělství. Část pokroku byla
způsobena novými, hybridními odrůdami rostlin, které vedly k větší produkci
jedlých částí, například zrní. Mezi lety 1950 a 1960, jak Zelená revoluce
transformovala zemědělství na celé planetě, vzrostla produkce zrní o 250 %.4 To
je ohromný nárůst v množství energie určené pro lidskou spotřebu. Tento nárůst
nepochází ze zvýšeného využití slunečního záření, ani ze zvětšené rozlohy
obdělávané půdy. Energie získaná Zelenou revolucí pochází z fosilních paliv ve
formě umělých hnojiv (zemní plyn), pesticidů (ropa) a zavlažování poháněného
fosilními palivy.
Zelená revoluce zvýšila tok energie
proudící do zemědělství v průměru 50krát oproti zemědělství tradičnímu.5 V
extrémních případech je spotřeba energie v zemědělství více než 100krát vyšší.6
Ve Spojených státech je ročně
spotřebováno 400 galonů (cca 1500 litrů) ropného ekvivalentu k nakrmení jednoho
Američana (podle dat z roku 1994).7 Spotřeba energie v zemědělství se skládá
ze:
31 % pro výrobu umělých
hnojiv
19 % pro pohon zemědělských
strojů
16 % pro transport
13 % pro zavlažování
08 % pro chov dobytka
(nezahrnuje potravu pro dobytek)
05 % pro výrobu pesticidů
08 % pro ostatní8
Energie potřebná pro balení, chlazení,
dopravu do maloobchodních prodejen a domácí přípravu jídla není v těchto
číslech zahrnuta.
Aby si čtenář mohl udělat představu o
energetické náročnosti moderního zemědělství, výroba jednoho kilogramu dusíku
pro hnojivo vyžaduje energii obsaženou v 1.4 až 1.8 litru nafty. A to do ní
nezahrnujeme potřebu původní suroviny, což je zemní plyn.9 Jak vyplývá z údajů
Institutu pro výzkum hnojiv (The Fertilizer Institute, http://www.tfi.org), od
30. června 2001 do 30. června 2002 použili zemědělci v USA 12 009 300 tun
dusíkatých hnojiv.10 Při použití spodního odhadu 1.4 litrů nafty na kilogram
dusíku odpovídá toto množství 15.3 miliardy litrů nafty, nebo též 96.2 milionů barelů
ropy.
To je samozřejmě pouze velmi hrubé
přirovnání pro ilustraci požadavků současného zemědělství.
Řečeno mírně nadneseně, ale pravdivě:
jíme ropu a zemní plyn. Kvůli zákonům termodynamiky však není přímá úměra mezi
energií do zemědělství vloženou a energií získanou. Každý krok na její cestě je
energetickou ztrátou. Mezi lety 1945 až 1994 vzrostlo množství energie vložené
do zemědělské výroby čtyřnásobně, zatímco úroda vzrostla pouze trojnásobně.11
Od té doby vklady energie stále rostou, ale úroda se již nezvětšuje. Dosáhli
jsme maximální výtěžnosti. Naopak, díky postupnému vyčerpávání půdy, zvýšené
nutnosti ochrany před škůdci a zvýšeným energetickým nákladům na zavlažování
(jak bylo popsáno výše), musí moderní zemědělství stále zvyšovat své náklady na
energii, jen aby zajistilo stávající neměnnou úroveň výroby. Zelená revoluce
nezadržitelně spěje k bankrotu.
Cena fosilních paliv
Sluneční energie je obnovitelný zdroj
limitovaný množstvím záření dopadajícího na Zemi. Fosilní paliva oproti tomu
představují zásoby, které můžeme spotřebovávat téměř neomezenou rychlostí. Z
hlediska doby lidského života jsou však zdrojem neobnovitelným. Představují
planetární energetickou zásobu, ze které můžeme čerpat jakýmkoliv zvoleným
tempem, ale kterou brzy vyčerpáme bez možnosti náhrady. Zelená revoluce sáhla
do těchto planetárních zásob a použila jejich podstatnou část ke zvýšení
zemědělské výroby.
Celková spotřeba fosilních paliv ve
Spojených státech vzrostla 20krát za poslední čtyři desetiletí. Obyvatelé USA
spotřebují 20 až 30krát více fosilní energie na hlavu než lidé v rozvojových
zemích. Zemědělství je přímo zodpovědné za 17 % veškeré spotřeby energie v této
zemi. 12 Podle údajů z roku 1990 spotřebovávali obyvatelé USA přibližně 1000
litrů (6.41 barelů) ropy na produkci potravin z jednoho hektaru půdy.13
V roce 1994 odhadli David Pimentel a
Mario Giampetro poměr výstupy/vstupy v zemědělství na 1.4. 14 Na každých 0.7
kilokalorií (kcal) fosilních paliv vyprodukovalo zemědělství USA 1 kcal
potravin. Vstupní údaje pro tento výpočet byly získány ze statistiky FAO (Food
and Agriculture Organization of the UN), která zahrnuje pouze hnojiva (bez
zahrnutí energie pro výrobu hnojiv), zavlažování, pesticidy (bez zahrnutí
energie pro výrobu pesticidů) a palivo pro práci zemědělských strojů. Další
energetické vstupy nezahrnuté do výpočtu byly energie a stroje pro sušení
plodin, doprava uvažovaných vstupů a výstupů na farmu a zpět, elektřina a
stavba a údržba budov a infrastruktury. Pokud bychom přidali tyto náklady do
rovnice, výsledný zlomek by se blížil k 1.15 To stále ještě nezahrnuje energii
nutnou pro balení, dovoz do obchodů, chlazení a domácí přípravu jídla.
V následné studii, dokončené později ve
stejném roce (1994), se Giampetro a Pimentel pokusili odvodit přesnější poměr
mezi energií vloženou a odebranou ze zemědělství.16 V této studii autoři
definovali dvě rozdílné formy energetických vstupů: endosomatickou a
exosomatickou energii. Endosomatická energie je získávána pomocí metabolické
přeměny energie potravy na energii svalů lidského těla. Exosomatická energie je
získávána procesy transformace energie mimo lidské tělo, jako například
spalováním nafty v motoru traktoru. Tato definice umožnila autorům prozkoumat
vstupy samostatně a ve vztahu k jiným vstupům.
Před začátkem průmyslové revoluce bylo
téměř 100 % veškeré endosomatické i exosomatické energie získáno ze slunečního
záření. Dnes reprezentují fosilní paliva 90 % veškeré exosomatické energie
používané ve Spojených státech a ostatních rozvinutých zemích.17 Typický poměr
exo/endo předprůmyslové, solárně poháněné společnosti je okolo 4 ku 1. Tento
poměr se v rozvinutých zemích zvýšil destinásobně a vyšplhal se až na 40 ku 1.
A ve Spojených státech je to více než 90 ku 1.18 Způsob využití endosomatické
energie se rovněž výrazně změnil.
Převážná většina endosomatické energie už
nadále není využívána k dodání energie do ekonomických procesů. Dnes je
využívána především k vytváření toku informací, které řídí tok exosomatické
energie, pohánějící stroje. Budeme-li se držet poměru 90 ku 1 exo/endo pro
Spojené státy, každá kilokalorie endosomatické energie vynaložené v USA
způsobuje cirkulaci 90 kcal exosomatické energie. Jako příklad uveďme malý
benzínový motor, který dokáže převést 38 000 kcal v jednom galonu benzínu na
8.8 kWh mechanické energie, což odpovídá 3 týdnům práce jednoho člověka.19
Ve své podrobné studii Giampetro a
Pimentel zjistili, že v potravinovém systému USA je potřeba 10 kcal
exosomatické energie k produkci 1 kcal potravin doručených ke konečnému
spotřebiteli. Ve výpočtu je zahrnuto balení a všechny náklady spojené s
doručením, ale nezahrnuje domácí přípravu jídla. 20 Potravinový systém USA
spotřebuje 10krát více energie, než produkuje ve formě potravin. Tento nepoměr
je možný pouze využitím neobnovitelných fosilních paliv.
Za předpokladu potřeby 2 500 kcal pro
denní výživu jedné osoby v USA, poměr 10/1 znamená spotřebu 25 000 kcal
exosomatické energie na hlavu každý den. Průměrný obyvatel USA si za jednu
hodinu endosomatické práce vydělá přibližně na 100 000 kcal exosomatické
energie. Z toho vyplývá, že si na svou denní dávku potravin vydělá v současném
systému přibližně za 20 minut. Bohužel, v okamžiku, kdy odstraníte z rovnice
fosilní paliva, bude denní dávka potravin vyžadovat 111 hodin endosomatické
práce na hlavu; což znamená, že výroba denní dávky potravin pro jednu osobu by
v současném systému vyžadovala téměř tři týdny její práce!
Z čehož vyplývá – jakmile se začne
snižovat množství fosilních paliv, bude i méně energie pro produkci potravin.
Půda, pole a voda
Moderní intenzivní zemědělství je
neudržitelné. Technologií podpořené zemědělství způsobuje erozi půdy,
znečištěné a vyčerpané zásoby podzemních i povrchových vod a dokonce (obzvláště
kvůli zvýšenému použití pesticidů) způsobuje závažné zdravotní problémy
obyvatelstvu a ohrožuje přírodu. Eroze půdy, intenzivní vytížení polí a
přílišné čerpání vody vedou zpětně k nutnosti většího využití fosilních paliv a
chemických produktů. Musí být aplikováno více umělých hnojiv a také více
pesticidů; zavlažování vyžaduje více energie; fosilní zdroje musí být použity k
čištění vod.
Trvá více než 500 let, než se vytvoří 1
palec (2,5 cm) ornice.21 V přirozeném prostředí je ornice vytvářena rozkladem
rostlinné hmoty a erozí hornin a je sama chráněna před erozí rostlinným
pokryvem. Produktivita půdy poškozené intenzivním zemědělstvím se díky erozi
každým rokem snižuje o 65 %.22 Dřívější prérie, které se staly obilnicí
Spojených států, ztratily polovinu tloušťky ornice po pouhých sto letech
farmaření. Tato ornice mizí 30krát rychleji, než se obnovuje přirozenými
procesy.23 Současné plodiny jsou mnohem náročnější na živiny, než byly původní
trávy, pokrývající kdysi Velké planiny. Důsledkem je rozsáhlé vyčerpání živin.
Eroze půdy a vyčerpávání minerálů způsobují každý rok zemědělství USA ztrátu
rostlinných živin v hodnotě 20 miliard dolarů.24 Většina půdy na Velkých
planinách není nic víc než houba, do které je nutno pumpovat vodu a živiny, aby
dávala úrodu.
Každým rokem jsou v USA ztraceny 2
miliony akrů polí kvůli erozi, zasolení a vyčerpání vodních zdrojů. K tomu
navíc 1 milion akrů z orné půdy zabere stavba měst, silnic a průmyslových
objektů.24 Přibližně tři čtvrtiny veškeré rozlohy USA připadá dnes na
zemědělství a komerční lesnictví.25 Rozšiřující se populace vytváří zvyšující
se tlak na dostupnost zemědělské půdy. Tím mimochodem ponechává jen malou část
rozlohy USA dostupnou pro solární technologie, potřebné pro moderní sluneční
hospodářství. Rozloha dostupná pro pěstování biomasy je rovněž omezená. Z toho
důvodu rozvoj solárních technologií a pěstování biomasy musí probíhat na úkor
zemědělské produkce.
Moderní zemědělství rovněž způsobuje
vyčerpávání vodních zdrojů. Zemědělství spotřebuje ve Spojených státech celých
85 % dostupné pitné vody.26 Vyčerpání se projevuje na mnoha vodních zdrojích,
obzvláště na západě a na jihu USA. Typickým příkladem je řeka Colorado, která
se během svého toku do Tichého oceánu změní na pouhý potůček. Přesto tvoří
povrchová voda pouhých 60 % vody použité k zavlažování v zemědělství. Zbytek, a
v některých oblastech dokonce většina vody k zavlažování pochází z podzemních
zvodněných vrstev, nazývaných akvifery. Podzemní voda je pomalu doplňována
prosakováním povrchových vod a dešťových srážek. Dnes však srážky dokáží
doplnit méně než 0.1 % vody vyčerpané každým rokem.27 Velký akvifer Ogallala,
který slouží zemědělství, průmyslu i domácnostem na větší části jižních a
centrálních států, je vyčerpáván rychlostí o 160 % vyšší, než je rychlost jeho
doplňování. Akvifer Ogallala se stane nepoužitelným v průběhu příštích
desetiletí.28
Požadavky moderního zemědělství na vodní
zdroje můžeme doložit na příkladu produkce kukuřice. Kukuřice s produkcí 118
bušlů (4300 litrů) na akr ročně vyžaduje během sezóny více než 500 000 galonů
(1,9 milionu litrů) vody na akr. Produkce jedné libry kukuřičných zrn vyžaduje
1 400 liber (neboli 175 galonů/660 litrů) vody.29 Pokud nebudou podniknuty
kroky ke snížení této spotřeby, moderní zemědělství požene Spojené státy do
krize z nedostatku vody.
Za poslední dvě desetiletí se použití
umělých pesticidů ve Spojených státech zvýšilo 33krát, přesto však jsou ztráty
díky škůdcům každý rok větší.30 To je výsledek opuštění tradičních postupů
rotace plodin. Téměř 50 % obdělávané půdy v USA je užito pro trvalé pěstování
monokultur.31 Výsledkem je zvýšený výskyt škůdců, proti nimž jsou použity
pesticidy. Použití pesticidů při pěstování kukuřice vzrostlo dokonce 1000krát,
přesto se ve stejném období ztráty zvýšily čtyřnásobně.32
Moderní zemědělství je neudržitelné.
Poškozuje půdu, vyčerpává vodní zdroje a znečišťuje okolní přírodu. Všechny
tyto vlivy způsobují ještě větší spotřebu fosilních paliv pro zavlažování, pro
náhradu živin, pro ochranu před škůdci, pro obnovu poškozené přírody a také
proto, aby se vůbec udržela úroda na stejné úrovni. Nakonec však dojde ke stavu,
kdy nebude možné dodat dostatek těchto fosilních zdrojů, především díky
snižující se produkci fosilních paliv.
Spotřeba Spojených států
Ve Spojených státech spotřebuje každý
člověk přibližně 2 175 liber (986 kg) jídla ročně. To dává každému z nich
přibližný denní energetický příjem 3 600 kalorií. Světový průměr je 2 700
kalorií za den.33 Celých 19 % energetického příjmu je tvořeno rychlým
občerstvením (fast food). Fast food tvoří 34 % celkové spotřeby potravin
průměrného obyvatele USA. Průměrný obyvatel jí u stolu jedno hlavní jídlo denně
z celkových čtyř.34
Jedna třetina energetického příjmu
průměrného američana je živočišného původu (včetně mléčných produktů),
tvořících 800 liber (362 kg) potravin ročně. Taková strava znamená, že
obyvatelé USA získávají téměř polovinu (40 %) energie z tuku.35
Američané jsou rovněž ohromnými
spotřebiteli vody. Před deseti lety spotřebovali Američané 1 450 galonů (5 480
litrů) vody na osobu a den(gallon/day/capita), z čehož největší množství
spotřebovalo zemědělství. Pokud vezmeme v úvahu předpokládaný populační růst,
předpokládané dodávky v roce 2050 budou jen 700 g/d/c (2 646 litrů), což
hydrologové považují za minimum pro uspokojení lidských potřeb.36 A to bez
uvažování klesající produkce fosilních paliv.
Aby bylo možné zajistit všechny tyto
potraviny, je v Severní Americe každý rok spotřebováno 0.6 milionů tun
pesticidů. To je více než jedna pětina všech pesticidů spotřebovaných ročně na
světě (přibližně 2.5 milionů tun).37 Celosvětově je spotřebováno více
dusíkatých hnojiv, než je možné dodat z přírodních zdrojů. Současně je voda z
podzemních akviferů spotřebovávána tempem vyšším, než je jejich přirozená
rychlost doplňování. A zásoby důležitých minerálů, jako např. fosforu či
draslíku, budou velmi brzy vyčerpány.38
Celková spotřeba energie v USA je více než
třikrát větší, než množství solární energie zachycené plodinami a lesními
kulturami. Spojené státy spotřebují ročně o 40 % více energie, než je celkové
množství sluneční energie zachycené veškerou rostlinnou biomasou v USA.
Spotřeba fosilních paliv v Severní Americe je pětkrát vyšší než je světový
průměr.39
Naše prosperita je postavena na principu
vyčerpávání světových zásob tak rychle, jak jen to jde, bez ohledu na své
sousedy, ostatní život na této planetě nebo naše děti.
Obyvatelstvo a udržitelnost
Za předpokladu populačního růstu 1.1 %
ročně se počet obyvatel USA do roku 2050 zdvojnásobí. Jak bude obyvatelstva
přibývat, s každou osobou ztratí USA přibližně jeden akr půdy. V současnosti je
na každého obyvatele k dispozici 1.8 akrů zemědělské půdy dostupné pro výrobu
potravin. V roce 2050 toto číslo klesne na 0.6 akrů. 1.2 akrů na osobu je
rozloha nezbytná pro udržení současných standardů výživy.40
V dnešní době existují jen dvě země na
této planetě, které jsou významnými exportéry obilí: USA a Kanada.41
Předpokládá se, že v roce 2025 už nebude USA moci exportovat potraviny kvůli
domácí poptávce. Vliv na ekonomiku USA bude zničující, protože export potravin
přináší ročně USA 40 miliard dolarů. Co je ještě důležitější, miliony lidí na
celém světě mohou zemřít hlady bez amerických dodávek potravin.42.
Podle údajů ze sčítání obyvatel z roku
2002 žije v USA 34.6 milionů lidí v bídě.43 A toto číslo roste alarmující rychlostí.
Příliš mnoho z nich trpí podvýživou. Jak se situace v zemědělství bude
zhoršovat, toto číslo poroste a Spojené státy budou svědkem rostoucího počtu
úmrtí hladem.
Je několik možností, co můžeme dělat
alespoň pro zmírnění této tragédie. Je zde předpoklad, že reformované
zemědělství, zbavené ztrát, plýtvání a špatného hospodaření, by mohlo snížit
energetické vstupy pro produkci potravin až o polovinu.35 Místo umělých hnojiv,
vyrobených z fosilních surovin, bychom měli používat dobytčí hnůj, který je
prozatím považován za odpad. Odhaduje se, že dobytčí hnůj obsahuje pětkrát více
živin, než jich je obsaženo v množství umělých hnojiv použitých každý rok.36
Nejefektivnější by ale možná bylo úplně odstranit maso z našeho jídelníčku.37
Mario Giampietro a David Pimentel
přepokládají, že udržitelná výroba potravin je možná pouze za těchto podmínek:
1. Do zemědělství musí být zavedeny technologie
šetrné k přírodě.
2. Ke slovu se musí dostat obnovitelné zdroje
energie.
3. Pomocí zásadního zlepšení energetické
efektivity se musí dosáhnout nižšího využití exosomatické energie na osobu.
4. Počet obyvatel a jejich spotřeba musí být v
souladu s udržením stability přírodních procesů.38
Budou-li první tři z těchto podmínek
dodrženy, včetně redukce na méně než polovinu exosomatické energie na osobu,
autoři odhadují maximální populaci USA slučitelnou s udržitelnou ekonomikou na
200 milionů obyvatel.39 Několik dalších studií došlo k podobným číslům (Energy
and Population, Werbos, Paul J. http://www.dieoff.com/page63.htm; Impact of
Population Growth on Food Supplies and Environment, Pimentel, David, et al.
http://www.dieoff.com/page57.htm).
Vzhledem k tomu, že současný počet
obyvatel USA přesahuje 292 milionů,40 znamená to redukci o 92 milionů. Aby bylo
možné dosáhnout udržitelné ekonomiky a odvrátit katastrofu, musí Spojené státy
snížit počet obyvatel nejméně o jednu třetinu. Černý mor zahubil ve 14. století
jednu třetinu evropské populace (a více než polovinu asijské a indické populace)
a uvrhl celý kontinent do temnoty, ze které se vzpamatovával téměř dvě
století.41
Žádná z těchto studií nebrala v úvahu
vliv poklesu produkce fosilních paliv. Autoři všech těchto studií věří, že
zmíněné zemědělské krize nás začnou ovlivňovat po roce 2020, a nestanou se
kritickými dříve než v roce 2050. Současný světový vrchol těžby fosilních paliv
(a následný pokles produkce), spolu s vrcholem produkce zemního plynu na území
Severní Ameriky velmi pravděpodobně způsobí, že tato zemědělská krize přijde
mnohem dříve, než se očekávalo. Dost pravděpodobně pak nebude snížení počtu
obyvatel o třetinu dostatečné pro udržitelnost; nutná redukce pak může
přesahovat i jednu polovinu. Globální populace pak bude muset být redukována ze
současných 6.32 miliard lidí42 na 2 miliardy – to znamená o 68 % - či více než
dvě třetiny. Konec tohoto desetiletí může být ve znamení inflačně rostoucích
cen potravin. A také může být v příštím desetiletí celosvětový hlad na úrovni,
jakou lidstvo ještě nikdy dříve nezažilo.
Tři možnosti
Můžeme – jako společnost – být seznámeni
s tímto dilematem a vědomě se rozhodnout nezvyšovat množství lidí v naší
populaci. To by mohla být nejvítanější z našich tří možností, vědomě a se
svobodnou vůlí si vybrat cestu odpovědného snižování populace. Toto rozhodnutí
je však v protikladu k naší biologicky dané snaze se rozmnožovat. Je navíc
komplikováno schopností moderní medicíny prodloužit náš život a odmítáním
možnosti kontroly porodnosti církevními zákazy. A nakonec je zde silná obchodní
lobby, která se pokusí udržet vysokou úroveň imigrace, aby udržela nízkou cenu
práce. Takže i když je to nejspíš nejlepší cesta, je to také cesta nejméně
pravděpodobná.
Nezdaří-li se zodpovědně snižovat počet
obyvatel na základě svobodné vůle, můžeme způsobit snížení počtu obyvatel silou
zákona. Je snad ještě potřebné popisovat, jak odporná je tato možnost? Kolik z
nás by si vybralo život ve světě s nucenou sterilizací a populačními kvótami
vynucovanými silou zákona? Jak snadno by to mohlo vést k pročišťování
obyvatelstva pomocí principů eugeniky?
Nakonec nám zbývá třetí možnost, která
sama představuje nepopsatelný obraz utrpení a smrti. Pokud bychom si odmítli
připustit přicházející krizi a nutnost s ní bojovat, budeme čelit velkému
vymírání, ze kterého se civilizace už pravděpodobně nikdy nevzpamatuje. Nejspíš
přijdeme o víc, než jen počet obyvatel nutný k dosažení udržitelnosti. V tomto
scénáři velkého vymírání se podmínky zhorší natolik, že přežívající lidské
populace budou tvořit jen zlomek současného počtu lidí. A tito přeživší budou
trpět traumaty ze zhroucení a smrti civilizace, svých sousedů, svých přátel a
rodin. Uvidí svět, který se zhroutil v prach.
Otázky, které si nyní musíme položit,
jsou „Jak jen tohle můžeme dopustit?“ a „Co proti tomu můžeme udělat?“. Znamená
náš současný životní styl pro nás tolik, že bychom vrhli sebe a své děti do
této rychle přicházející tragédie jen pro několik dalších let pohodlného
konzumního života?
Poznámka autora
Toto je pravděpodobně ten
nejdůležitější článek, jaký jsem kdy napsal. Je také jistě nejděsivější, a
závěry z něj vyplývající jsou nejdrsnější, jaké jsem kdy vyjádřil. Tento článek
pravděpodobně čtenáře silně znepokojí; rozhodně znepokojil mne. Je však
důležité pro naši budoucnost, aby byl tento text čten, přijat a diskutován.
Jsem od přírody pozitivní a
optimistický. I přes napsání tohoto článku nepřestávám věřit, že můžeme najít
pozitivní řešení pro sled krizí, které se na nás řítí. Ačkoliv tento článek
může spustit vlnu nenávistných emailů, je to prostě jen souhrn faktů a zřejmých
závěrů, které z nich vyplývají.
ODKAZY
1 Availability of
agricultural land for crop and livestock production, Buringh, P. Food and
Natural Resources, Pimentel. D. and Hall. C.W. (eds), Academic Press, 1989.
2 Human appropriation of the
products of photosynthesis, Vitousek, P.M. et al. Bioscience 36, 1986.
http://www.science.duq.edu/esm/unit2-3
3 Land, Energy and Water: the
constraints governing Ideal US Population Size, Pimental, David and Pimentel,
Marcia. Focus, Spring 1991. NPG Forum, 1990. http://www.dieoff.com/page136.htm
4 Constraints on the
Expansion of Global Food Supply, Kindell, Henry H. and Pimentel, David. Ambio
Vol. 23 No. 3, May 1994. The Royal Swedish Academy of Sciences.
http://www.dieoff.com/page36htm
5 The Tightening Conflict:
Population, Energy Use, and the Ecology of Agriculture, Giampietro, Mario and
Pimentel, David, 1994. http://www.dieoff.com/page69.htm
6 Op. Cit. See note 4.
7 Food, Land, Population and
the U.S. Economy, Pimentel, David and Giampietro, Mario. Carrying Capacity
Network, 11/21/1994. http://www.dieoff.com/page55.htm
8 Comparison of energy inputs
for inorganic fertilizer and manure based corn production, McLaughlin, N.B., et
al. Canadian Agricultural Engineering, Vol. 42, No. 1, 2000.
9 Ibid.
10 US Fertilizer Use
Statistics. http://www.tfi.org/Statistics/USfertuse2.asp
11 Food, Land, Population and
the U.S. Economy, Executive Summary, Pimentel, David and Giampietro, Mario.
Carrying Capacity Network, 11/21/1994. http://www.dieoff.com/page40.htm
12 Ibid.
13 Op. Cit. See note 3.
14 Op. Cit. See note 7.
15 Ibid.
16 Op. Cit. See note 5.
17 Ibid.
18 Ibid.
19 Ibid.
20 Ibid.
21 Op. Cit. See note 11.
22 Ibid.
23 Ibid.
24 Ibid.
24 Ibid.
25 Op Cit. See note 3.
26 Op Cit. See note 11.
27 Ibid.
28 Ibid.
29 Ibid.
30 Op. Cit. See note 3.
31 Op. Cit. See note 5.
32 Op. Cit. See note 3.
33 Op. Cit. See note 11.
34 Food Consumption and
Access, Lynn Brantley, et al. Capital Area Food Bank, 6/1/2001. http://www.clagettfarm.org/purchasing.html
35 Op. Cit. See note 11.
36 Ibid.
37 Op. Cit. See note 5.
38 Ibid.
39 Ibid.
40 Op. Cit. See note 11.
41 Op. Cit. See note 4.
42 Op. Cit. See note 11.
43 Poverty 2002. The U.S.
Census Bureau. http://www.census.gov/hhes/poverty/poverty02/pov02hi.html
35 Op. Cit. See note 3.
36 Ibid.
37 Diet for a Small Planet,
Lappé, Frances Moore. Ballantine Books, 1971-revised 1991.
http://www.dietforasmallplanet.com/
38 Op. Cit. See note 5.
39 Ibid.
40 U.S. and World Population
Clocks. U.S. Census Bureau.
http://www.census.gov/main/www/popclock.html
41 A Distant Mirror, Tuckman
Barbara. Ballantine Books, 1978.
42 Op. Cit. See note 40.
Dale Allen Pfeiffer
Převzato: Zvědavec
Článek byl převzat z původního
zdroje serveru biom.cz, originál pod názvem Eating Fossil Fuels vyšel na
serveru www.fromthewilderness.com.