Rozhovor s MUDr. Jan Šulou: Zapomínáme na to, že veselá mysl je půl zdraví
28. 1. 2009. Promoval
v roce 1985 v Praze na LF UK. Klinickou práci začíná v České
Republice a následně studuje ve Švýcarsku, Itálii a Německu. Po atestaci
z ortopedie v roce 1991 odchází do Kanady a pak do USA, kde se na
Floridě věnuje studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních
onemocnění pod vedením Prof. Felixe Kaufmanna.
Po návratu do Evropy v roce
1993 nadále spolupracuje na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních
onemocnění s pracovišti v Anglii a ve Švýcarsku. Za své práce je
přijat v roce 1999 do Královské lékařské společnosti Spojeného království
Velké Británie a Severního Irska jako první český lékař. Další rozvoj
biomodulačních léčiv spojuje s univerzitami ve Skotsku a v Oxfordu.
Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím
imunologem italské společnosti Ischia Salus. Mezinárodně působí jako konsultant
ve 12 zemích a je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské
psychoneuroimunologické společnosti. Žije střídavě v Itálii a
v Anglii.
Proč se chřipka objevuje zejména
v říjnu a listopadu a pak v únoru a březnu?
Teorií vzniku
chřipky právě v tomto období je mnoho, ale já osobně se přikláním k teorii
snížení imunity vlivem poklesu slunečního světla, tedy oslabení osy hypotalamus
hypofýza, která dává našim T-lymfocytům povel se buď vzchopit a bojovat, nebo
to nechat být, protože to stejně nemá cenu a všichni onemocníme.
Dále je to změna
stravy a určitá deprese z toho, že už je tady zase podzim. Na jaře je to pak
vyčerpání a projev únavového syndromu, protože příroda nutí člověka odpočívat.
Já osobně ale mám za
to, že pokud tedy člověk podlehne davovému šílenství, že už to mají všichni,
tak já to asi dostanu také, potom se to skutečně stane. Při pečlivém studiu epidemiologických
studií je skutečně tato morbidita vyvolána z velké části sdělovacími
prostředky a médii, které jsou zase nástrojem výrobců vakcín a vitaminů, kdy je
nutné zvýšit prodeje a vytvořit davovou psychózu, což se jim již několik
desetiletí velmi dobře daří. Člověk, který zdravě žije a myslí, nikdy chřipkou
neonemocnění. To je jednoznačný fakt, ale není zájem, aby lidi byli veselí a
jedli pomeranče a jablka, ale je nutné je očkovat a vytvořit dvakrát do roka
nárůst prodeje vakcín a imunomodulátorů.
Jak je to s nemocností podle krevních
skupin? Jsou na tom všechny stejně, případně, která je nejvíce ohrožena?
Krevní skupiny jsem
velice pečlivě studoval jak díky dietám, tak díky analýze nemocnosti, ale jednoznačně
mohu říct, že objektivně není přímá souvislost mezi chřipkovým onemocněním a
krevní skupinou. Spíše je tam souvislost podle znamení zvěrokruhu, tedy podle
živlové rovnováhy, ale všechny krevní skupiny mají stejné obranné mechanismy.
Rozdíl je tedy jen v tom, jak se každá jedna z těchto krevních skupin
zachová v konfrontaci s medializací problému. Tedy jestli mu podlehne
nebo ho ignoruje. Např. skupina O, která velmi dobře asimiluje, tak je snad
náchylnější, ale velmi to závisí od typu osobnosti, respektive znamení a
ascendentu.
Mají lidé s poruchou krvetvorby
větší odolnost?
Určitě ne, protože
pokud mají jakékoliv poškození, tak to znamená, že nejsou v rovnováze a
krvetvorba je jeden ze základních pilířů obranyschopnosti, protože
v kostní dřeni z ezoterického hlediska sídlí duše neboli princip
našeho bytí, respektive tvorba kmenových buněk, které se stále obnovují. Pokud
je porucha tam, pak je latentně všude a obrana nemůže být dokonalá.
Je možné, že psychotici mají menší
sklony chytit chřipku?
Jak jsem již uvedl,
chřipková epidemie je vždy produktem společnosti a pokud se psychotik zajímá
více o toho, koho kdy a kde zabije či znásilní, tak logicky nevnímá, že se
zrovna nachází v období a místě chřipkové epidemie a nemá tedy vůbec ani
pomyšlení na to, aby onemocněl, tak nemá vůbec žádný sklon tu chřipku chytit.
Očkovat – ano, či ne? Je očkování
efektivní a je možné očkovat, když je někdo alergický?
Já jsem zásadně
proti jakémukoliv očkování chřipky, protože vždy z toho někdo umře, kdo by
nemusel, kdyby se neočkoval, a pak ty vedlejší účinky jsou brutální, např.
ochrnutí, roztroušená skleróza, lupénka, revmatická artritida či systémový
lupus. Logicky jak úmrtí, tak chronické následky se tají, o tom se nikde
nedočtete a jen musíte hledat ve specielních statistikách.
Pokud je někdo
alergický, tak si tu alergii jenom zhorší, pokud náhodou nezemře na
anafylaktický šok atd. Prostě to nepřipadá v úvahu. Očkování tedy jen pro
rizikové skupiny a s vakcínou na míru individuálně připravenou.
Jestliže člověk posiluje imunitní
systém zdravou výživou, otužováním, sportem, saunováním, jak je možné, že
onemocní?
Jednoduše proto, že
se věnuje tělu a ne mysli. Pouze silná mysl a silný duch zabrání nemoci.
Podívejte se na případy v koncentračních táborech, nikdo tam nejedl řádně,
ani se nemyl, ale neonemocněli jen ti, kteří věřili, že přežijí. Harmonie a
čistota těla jsou nástrojem k harmonii mysli. Velmi přesně je toto popsáno
v knize Dr. Candance Pert Molekuly emocí, která
naprosto jasně ukázala v laboratoři, jak deprese a úzkost snižuje imunitu.
Pokud budete skvěle jíst a cvičit a budete se bát rakoviny, pak ji stejně
dostanete. S chřipkou je to stejné.
Je správné na podzim a v zimě
jíst citrusové plody, které mají velký obsah vitaminu C?
Určitě ano, všechny
přírodní vitaminy mají větší biokompatibilitu a organismus si jich více
váží a spotřebuje je všechny, zatímco ty syntetické vyloučí. Jde ale i o jiné
prvky výživy jako vláknina atd. Pokud mám zácpu, tak mohu jíst kilogramy
pomerančů a je z toho menší užitek než z půl kila jablek a správné
funkce tlustého střeva.
Jakým způsobem se vy osobně bráníte
proti chřipce?
1. Žádnou
chřipku ani jiné patologie si nepřipouštím.
3. Dvě
hodiny 5x týdně sportuji – jezdím na kole.
4. Denně
vypiju večer 350 ml červeného vína.
5. Děkuji
universu za to, že jsem tak zdravý a můj imunitní systém tak silný.
Jaká je podle vašeho názoru
nejúčinnější prevence?
Jednoznačně veselá mysl, půl zdraví.
Víme to všichni, jen málo se to praktikuje.
Jaroslav KŇAP